|
|
Vliv povrchové aplikace hnoje na produkci a kvalitu píce travních porostů v Bílých Karpatech
Musilová, Aneta
Diplomová práce se věnuje možnému vlivu statkového hnoje na málo produkční travní porosty v oblasti Vojšických luk v CHKO Bílé Karpaty. Cílem této práce bylo zjistit vliv statkového hnoje na druhovou diverzitu a výnos travních porostů po třech letech jeho aplikace. Výnos i kvalita travního porostu byla vyšší na hnojených plochách. Celkově se na pokusných plochách vyskytovalo 95 druhů vyšších rostlin. Nejvíce byly zastoupeny kostřava červená (Festuca rubra L.) a kostřava žlábkatá a (Festuce rupicola Heuff), z čeledi Fabaceae to byla vikev chlupatá (Vicia hirsuta L.) a z ostatních dvouděložných jahodník trávnice (Fragaria viridis Weston). Z přisetých jetelovin se s minimálním zastoupením objevily kozinec cizrnový (Astragalus cicer L.) a hrachor širolistý (Lathyrus latifolius L.). Na podzim se aplikoval hnůj v dávce 20 t.ha-1, po třech letech došlo k průkaznému zvýšení výnosu na hnojené ploše na 2,03 t.ha-1 oproti kontrole 1,66 t.ha-1. Také došlo k průkaznému zvýšení obsahu hrubého proteinu na hnojené ploše. Byla zjištěna korelace mezi podílem jetelovin v porostu a obsahem hrubého proteinu v sušině. Také byla zjištěna korelace mezi stlačenou výškou porostu (talířovým měřidlem) a výnosem píce.
|
|
|
Intraspecific trait variability of herbaceous plants in organic and conventional olive plantations in region at desertification risk
MIGLIORINO, Michele
This thesis is an ecological study in an agricultural context (agroecological research). It is carried out in olive plantations in south Italy, Apulia, a region at strong desertification risk. The effect of agricultural management (organic vs. conventional) is investigated on i) the herbaceous species composition ii) intraspecific trait variability of five selected herbaceous plants iii) soil conditions. Herbaceous plants are here considered as "indicators" of olive plantations' health. Studying if and how species traits and soil parameters vary with management, should reveal how olive understory grasslands are responding to increasing drought conditions and other desertification constraints. Management of grasslands and soils is critical to maintain high ecological functionality and services of olive agroecosystems.
|
|
|
Geometric Aspects of Detecting Grassland Mowing in Krkonoše Mountains Based on Sentinel-1 Coherence
Dvořák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Mouratidis, Antonios (oponent)
Kosení je běžně používaným způsobem managementu evropských trvalých travních porostů pro produkci krmiva a podporu biodiverzity. Aby podpořily méně intenzivní využití travních porostů, veřejné instituce potřebují spolehlivý způsob monitoringu péče prováděné na těchto travních porostech. Satelitní dálkový průzkum Země je v tomto směru klíčovým nástrojem pro monitoring na velkých územích, přičemž dálkový průzkum metodou SAR je obzvlášť užitečný v oblastech s vysokým výskytem oblačnosti. SAR monitoring trvalých travních porostů v komplikovaném terénu ale není plně pochopen a pojí se s potenciálními výzvami spojenými s topografií a úhlem dopadu SAR signálu. Tato diplomová práce detekovala datum kosení travních porostů s využitím modelu reliéfu ve vysokém rozlišení pro koregistraci a terénní korekci dat Sentinel-1. Také byl prozkoumán vliv lokálního úhlu dopadu SAR signálu na přesnost detekce kosení s pomocí interferometrické koherence. Detekce byla testována na 61 travních porostech v Krkonoších. Přesnost detekce byla v této práci vyšší než v předchozích studiích, pokud jsou brány v potaz výsledky pouze pro detekci z dat SAR. Toto zlepšení bylo pravděpodobně způsobeno tím, že jsou počítány detekce z jednotlivých relativních oběžných drah pro zhodnocení jistoty dané detekce. Hlubší analýza ukázala, že...
|
|
|
Plant-soil feedback a management lokality jako faktory určující vývoj rostlinného společenstva
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Místa narušená těžbou nerostných surovin zabírají již podstatnou část zemského povrchu. Spolu s opouštěním těchto míst po skončení těžby se řeší otázka obnovy rostlinných společenstev. Jedním ze způsobů takovéto obnovy je spontánní sukcese. Ta je ovlivňována četnými faktory, mimo jiné i zpětnou vazbou mezi rostlinou a půdou neboli plant-soil feedbackem, díky které může být sukcese zpomalována nebo urychlována. Chceme-li na místech obnovených samovolnou sukcesí zachovat určité travinné společenstvo, je vhodné zavést na lokalitě některý ze způsobů obhospodařování neboli managementu. Tím bývá nejčastěji kosení nebo pastva. Tato práce shrnuje poznatky o plant-soil feedbacku, sukcesi v lomech, různých způsobech managementu a jejich vlivu na rostlinná společenstva. Slouží jako teoretický základ k navazující diplomové práci na modelové lokalitě lomu Čeřinka v Českém krasu, kde mám v plánu fytocenologickým snímkováním sledovat vliv pastvy na rostlinné společenstvo a dále pomocí experimentů pozorovat vzájemný vliv plant-soil feedbacku a pastvy na růst rostlin.
|
|
|
Mapování vegetace krkonošské tundry z multitemporálních LiDARových dat
Šrollerů, Alex ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Práce se zabývá parametry vertikální struktury vegetace odvozenými z UAV LiDARových dat a jejich využitím k multitemporální klasifikaci vybraných druhů arkto-alpinské tundry Krkonoš. Na základě rešerše literatury se zaměřením na nízké a keřovité porosty jsou vytipovány strukturní parametry. Jejich vhodnost k rozlišení tundrovité vegetace je hodnocena algoritmem Random Forest a metodou určení důležitosti prediktorů pomocí permutace out-of bag pozorování, vynecháním prediktoru a individuální výkonností prediktoru. Následně je provedena fúze s multispektrálními daty a určen vliv LiDAR odvozených strukturních parametrů na zpřesnění výsledků klasifikace. Zkoumány jsou také strukturní parametry vegetace odvozené z digitálního modelu povrchu získaného obrazovou korelací multispektrálních dat. Pro odlišení vegetačních tříd byl jako nejvhodnější určen parametr maximální výšky, následován minimální výškou, relativním poměrem povrchu vegetace a koeficientem variace, které dosáhly celkové klasifikační přesnosti 67,3 % pro Bílou louku a 62,3 % pro Úpské rašeliniště. Fúze s multispektrálními daty vedla k zpřesnění klasifikace do 2 %. V případě struktury vegetace odvozené z digitálního modelu povrchu bylo dosaženo stejného výsledku s výjimkou vyšších porostů. LiDARová data se neukázala jako přínosná k odlišení...
|
|
|
Evaluating drought risk for permanent grasslands under present and future climate conditions
Trnka, Miroslav ; Schaumberger, A. ; Formayer, H. ; Eitzinger, Josef ; Hlavinka, Petr ; Semerádová, Daniela ; Dubrovský, Martin ; Možný, M. ; Thaler, S. ; Žalud, Zdeněk
Over the past years, the changing climate has affected parts of Czech Republic and Austria by drought spells of the intensity and extend that was unprecedented in previous decades. These events had a significant impact on agricultural areas, especially on the grasslands. The idea behind the GIS monitoring relies on hypothesis that the effect of weather and climate conditions on the grassland production can be estimated by models that describe certain natural processes in a simplified manner and in spatialized form.
|
|
|
Plant-soil feedback a management lokality jako faktory určující vývoj rostlinného společenstva
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Místa narušená těžbou nerostných surovin zabírají již podstatnou část zemského povrchu. Spolu s opouštěním těchto míst po skončení těžby se řeší otázka obnovy rostlinných společenstev. Jedním ze způsobů takovéto obnovy je spontánní sukcese. Ta je ovlivňována četnými faktory, mimo jiné i zpětnou vazbou mezi rostlinou a půdou neboli plant-soil feedbackem, díky které může být sukcese zpomalována nebo urychlována. Chceme-li na místech obnovených samovolnou sukcesí zachovat určité travinné společenstvo, je vhodné zavést na lokalitě některý ze způsobů obhospodařování neboli managementu. Tím bývá nejčastěji kosení nebo pastva. Tato práce shrnuje poznatky o plant-soil feedbacku, sukcesi v lomech, různých způsobech managementu a jejich vlivu na rostlinná společenstva. Slouží jako teoretický základ k navazující diplomové práci na modelové lokalitě lomu Čeřinka v Českém krasu, kde mám v plánu fytocenologickým snímkováním sledovat vliv pastvy na rostlinné společenstvo a dále pomocí experimentů pozorovat vzájemný vliv plant-soil feedbacku a pastvy na růst rostlin.
|
|
|
Sledování podmínek uplatnění a výskytu vybraných druhů jetelovin a bylin v travních porostech
JAKŠOVÁ, Marie
Pochopení významu a možného využití jetelovin v trvalých travních porostech je velmi důležité. Jejich nezastupitelná role při fixaci dusíku a obohacování půdy o tento nepostradatelný prvek je velice důležitá. Význam bylin v travních porostech je také výrazný a to i přesto, že jejich význam bývá velmi často opomíjen. Byliny slouží nejen jako indikátory stanovištních podmínek, ale také mohou zlepšovat kvalitu a chutnost píce. Pokud známe byliny a jeteloviny a jejich nároky na prostředí, pomůže nám to zvolit vhodný způsob obhospodařování a k efektivnímu využívání potenciálu daného stanoviště. Cílem diplomové práce bylo sledovat podmínky uplatnění a výskytu vybraných jetelovin a bylin v TTP. Z výzkumu lze tedy dojít k závěru, že největší vliv na složení travního porostu mají ekologické podmínky. Způsobem obhospodařování můžeme do jisté míry porost ovlivnit sami, ale největším činitelem zůstává to, co ovlivnit nedokážeme a to je počasí. Z výsledků je také patrné, že druhově bohatší jsou pastviny.
|
|
| |
|
|
Regionální směsi osiv a jejich problematika
Jongepierová, I. ; Prach, Karel ; Ševčíková, M.
Závěrem lze konstatovat, že by bylo žádoucí na celém území naší republiky používat k obnově travních porostů regionální směsi semen. I když se na zatravňování dají čerpat finance z MŽP i MZe již několik let, chybí subjekt, který by zajistil přípravu regionálních směsí a jejich kontrolu v celorepublikovém měřítku. Zvláště v člověkem silně pozměněných krajinách se nemůžeme spolehnout na spontánní kolonizaci cílovými druhy z okolí, jednoduše proto, že nejsou k dispozici. V krajinách, kde dosud existují v dostatečném počtu a rozloze polopřirozené, druhově bohaté louky, je možné se alespoň částečně spolehnout i na spontánní obnovu. Nutné je, zamozřejmě, nejpozději od druhého roku obnovený porost pravidelně, minimálně jednou ročně kosit a v žádném případě ho nemulčovat.
|
host ::
RSS.